1000 Kč bankovka Národní banky Československé, revers (1934)
1000 Kč bankovka Národní banky Československé, revers (1934)

Vznik Národní banky Československé znamenal m.j. převzetí obíhajících státovek jako jejích bankovek a přípravu nových platidel již v podobě bankovek. Jako první bankovka Národní banky Československé byla vydána v roce 1926 hodnota po 20 korunách, následovaná v dalších pěti letech hodnotami po 10 a 500 korunách, které však byly jen textovými a technickými inovacemi státovek I. a II.emise.

Již v roce 1919 padlo v Bankovním úřadu ministerstva financí rozhodnutí o vybudování vlastní tiskárny papírových platidel. Protože však vznik tiskárny byl spojen s novostavbou bankovní budovy, byla v sídle meziválečných emisních institucí v Schebkově paláci provizorně vybudována alespoň oddělení pro přípravu nových platidel a rozmnožování tiskových forem, dodávaných obchodním tiskárnám. K zahájení provozu Tiskárny bankovek Národní banky Československé došlo až v roce 1928. Tiskárna byla malým, ale na svou dobu velmi moderně zařízeným grafickým ústavem, z něhož již několik let po jeho vzniku vyšly špičkové produkty bankovkové grafiky.

Prvním dílem kompletně připraveným a vyrobeným v Tiskárně bankovek byla bankovka po 50 korunách vzoru 1929 podle návrhu Alfonse Muchy. Na začátku 30.let převzal pomyslné žezlo hlavního tvůrce československých bankovek Max Švabinský, podle jehož návrhů byly vyrobeny a vydány vrcholné bankovky po 100 korunách vzoru 1931 a 1 000 korunách vzoru 1934. Třetí bankovkou podle návrhu Maxe Švabinského měla být hodnota po 5 000 korunách s portrétem Antonína Švehly, jejíž realizace se však protahovala zejména v důsledku opatření pro případ mobilizace. Příznivější situace pro její realizaci nenastala ani později a tak byl z návrhu využit jen malý státní znak na bankovku po 5 000 korunách v roce 1945.

Součástí mimořádných opatření pro případ mobilizace nebo útoku nacistického Německa na Československo byl předpoklad thesaurace drahých kovů a tedy i obíhajících mincí středních a vyšší hodnot. Výsledkem těchto opatření byly tzv. mobilizační státovky, rozměrem malá a jednodušeji tištěná platidla hodnot po 1 a 5 korunách k náhradě mincí. K jejich vydání následkem dalšího politického vývoje však nedošlo.

Přeměna Národní banky Československé a krátká doba existence Národní banky Česko-Slovenské neznamenaly pro emisi platidel žádné významné změny a v tomto období nebyla vydána ani žádná nová platidla.