Manifestace za zestátnění průmyslu a bank (1945), ČTK

Košický vládní program ze 4.dubna 1945 byl programem činnosti nové poválečné vlády v čele s levicovým sociálním demokratem Fierlingerem. Prioritou bylo zlikvidovat poválečný peněžní chaos na osvobozených územích a po úplném osvobození položit základy hospodářské obnovy země, která vzhledem k posílení pozice levice v průběhu války směřovala k centrálnímu řízení hospodářství, opírajícímu se o centrální plánování (viz Ekonomický vývoj na území České republiky).

V intencích Košického vládního programu záhy následovaly razantní kroky. V říjnu 1945 byly vydány dekrety o znárodnění průmyslu a bank. Znárodnění se týkalo všech bank a pojišťoven, klíčového průmyslu, dolů a všech závodů s více než 500 zaměstnanci. Celkově se jednalo o podniky podílející se z cca tří čtvrtin na průmyslové produkci země. V červenci 1945 byly položeny základy pozemkové reformy, při které byla konfiskována půda v rozsahu téměř čtvrtiny území republiky. Zhruba třetina této půdy pak byla rozdělena individuálním zemědělcům. V listopadu pak byla provedena měnová reforma, při které byly peníze do limitu 500 korun vyměněny v poměru 1:1 a všechny zbylé peníze byly převedeny na tzv. vázané vklady, které bylo možné uvolnit pouze na určité účely (např. svatbu či pohřeb).

Fronty lidí na přepážce při měnové reformě (1945)

Sociální demokracie v listopadu 1945 vyhlásila program přechodu k socialismu „s československými specifiky“, sjezd Komunistické strany Československa (KSČ) v březnu 1946 vyhlásil program směřující k převzetí politické moci v zemi. V červnu 1946 Národní shromáždění jednomyslně přijalo budovatelský program Gottwaldovy vlády, podle kterého byl vypracován a v říjnu i přijat dvouletý plán hospodářské obnovy.

Zároveň postupně docházelo k politické a hospodářské orientaci na Sovětský svaz. Zatímco v prosinci 1945 Prozatímní národní shromáždění schválilo vstup Československa do Mezinárodního měnového fondu a Světové banky, v červenci 1947 Československo na přímý zásah sovětské vlády odmítlo participaci na americké poválečné hospodářské pomoci Evropě (tzv. Marshallově plánu) a členství v Organizaci pro evropskou ekonomickou spolupráci (OEEC, později OECD), která ho měla koordinovat.