Výměna starých bankovek za okolkované (1993), Košnárová Jana, ČTK
Výměna starých bankovek za okolkované (1993), Košnárová Jana, ČTK

Při rozdělení Československé Federativní republiky na dva samostatné státy (Českou republiku a Slovenskou republiku) se názory české a slovenské strany na budoucí měnové uspořádání rozcházely. Zatímco česká strana prosazovala měnovou unii s jednotnou měnovou politikou prováděnou jednou centrální bankou, slovenská strana naopak požadovala vytvoření dvou nezávislých národních bank a společného emisního centra s paritním zastoupením obou republik. Tyto rozpory spolu se značnými hospodářskými rozdíly vedly zhruba měsíc po rozdělení federace k opuštění měnové unie a k rozdělení peněžního oběhu na českou měnu a slovenskou měnu.

Prvním krokem bylo vytvoření nových centrálních bank. Česká národní banka (ČNB) vznikla k 1.1. 1993 na základě zákona č. 6/1993 Sb. Zákon mj. stanovil i novou peněžní jednotku České republiky a pravidla pro koncipování měnové politiky. ČNB pak dal k dispozici značnou dávku nezávislosti na vládě a ostatních centrálních institucích v personální, institucionální, funkční i finanční oblasti. Obdobně byla na Slovensku zřízena Národná banka Slovenska (NBS).

Na základě smlouvy mezi ČR a SR o měnovém uspořádání přetrvávala začátkem roku 1993 společná měna a pro její řízení byl ustaven tzv. Měnový výbor s paritním zastoupením obou následnických centrálních bank. Již od počátku se však ukazovalo, že toto řešení je jen provizorní a že představy obou států ohledně fungování měnové unie jsou velmi rozdílné. To bylo hlavním důvodem, proč příprava oddělení měn započala již v listopadu 1992, více než měsíc před rozdělením federace. Přípravu urychlila také nedůvěra zahraničních investorů, kteří z obou následnických zemí stahovali krátkodobý kapitál a devizové rezervy následkem toho prudce poklesly.

Podpis dohody o spolupráci ČR a SR (1992), Hejzlar Jaroslav, ČTK
Podpis dohody o spolupráci ČR a SR (1992), Hejzlar Jaroslav, ČTK

Měnová odluka proběhla rychle a bez problémů. Zákon č. 60/1993 Sb., o oddělení měny, který nabyl účinnost 2. února 1993, stanovil výměnu peněz na 8.–12. února 1993. Bankovky v nominálních hodnotách 100, 500 a 1000 v celkové hodnotě 72 miliard korun byly okolkovány a do oběhu byly vypuštěny nově emitované bankovky v nominální hodnotě 200 korun v celkové hodnotě 5 miliard korun. Výše maximální hotovostní výměny byla zvolena 4000 korun pro osoby starší 15 let, pro osoby mladší 15 let bylo maximum 1000 korun. Pro výměnu nadlimitních hotovostí byly určeny poštovní poukázky, poukázky ČNB a vkladové instrumenty České spořitelny a Poštovní banky. Ty však byly využity minimálně, neboť většina občanů již předtím nadbytečné hotovosti uložila v bankách. Dodatečnou výměnu neokolkovaných bankovek bylo možné realizovat až do 9.8. 1993. V mezidobí mezi ohlášením odluky 3. února a její realizací 8. února byl zastaven veškerý platební styk (viz Rozdělení Československa, měnová odluka v platebním styku).

Bilance SBČS byla rozdělena tak, že úvěry poskytnuté bankám, resp. depozita bank, byly rozděleny podle sídla bank, aktiva a pasiva vůči MMF v poměru 2,29:1 a pohledávky za federálním rozpočtem a devizové rezervy v poměru 2:1. Platební styk mezi oběma zeměmi probíhal na clearingové bázi, referenční měnou bylo tzv. clearingové ECU. Za obchody uzavřené před rokem 1993 se platilo českými a slovenskými korunami, a to v poměru 1:1 na základě ustanovení zvláštní zúčtovací jednotky – zúčtovací koruny, ceny pozdější byly přepočítávány podle kurzu jednotlivých měn ke clearingovému ECU.