Návrh nové koncepce kapitálových požadavků označované nejčastěji jako Basel II vypracoval v roce 1999 Basilejský výbor pro bankovní dohled (BCBS)1 jako reakci na rychlý vývoj finančních trhů a s cílem zvýšit stabilitu finančního systému, posílit odpovědnost managementu a zároveň konkurenční rovnost a umožnit používání komplexnějších přístupů řízení rizik pro regulatorní účely. Konečná verze nového konceptu byla publikována BCBS v červnu 2006 pod názvem Mezinárodní konvergence měření kapitálu a kapitálových standardů (International Convergence of Capital Measurement and Capital Standards). Cílem nové kapitálové koncepce je podpora stability finančního systému a konkurenčního prostředí na trhu finančních služeby. Důraz se klade na zlepšování řízení rizik v bankách a posílení odpovědnosti managementu banky

Basel II je založen na třech základních pilířích. V 1. pilíři jsou obsaženy použité přístupy pro měření rizik a stanovení kapitálového požadavku pro úvěrové a tržní riziko, nově se zavádí i kapitálový požadavek pro operační riziko. Druhý pilíř je zaměřen na proces hodnocení dostatečnosti kapitálu s ohledem na podstupovaná rizika. Základní princip spočívá v tom, že regulovaná osoba zavede odpovídající vnitřní procesy pro stanovení, průběžné posuzování a udržování svého vnitřně stanoveného kapitálu se zohledněním skutečně podstupovaných rizik, přičemž orgán dohledu má právo požadovat zvýšení kapitálu nad úroveň kapitálového požadavku stanoveného podle 1. pilíře (nad minimální úroveň odpovídající součtu jednotlivých kapitálových požadavků ke krytí rizik), pokud naplnění 2. pilíře nebude považovat za adekvátní. Limit kapitálové přiměřenosti stanovený jako 8 % hodnoty rizikově vážených aktiv je nadále považován za absolutní minimum. Účelem 3. pilíře je posílit tržní disciplínu a transparentnost trhu prostřednictvím výkaznictví a povinnosti komplexního zveřejňování relevantních informací tak, aby všichni účastníci trhu měli dostatečné informace zejména o rizikovém profilu regulovaných osob a adekvátnosti pokrytí rizik kapitálem. Zatímco 1. pilíř vychází z dosavadních pravidel, 2. a 3. pilíř jsou v koncepci zcela nové. Jejich význam vzrostl mimo jiné i v souvislosti s krizí finančního trhu.

Koncept Basel II byl v ČR implementován do zákona o bankách, zákona o spořitelních a úvěrních družstvech, zákona o podnikání na kapitálovém trhu a zákona o platebním styku a do prováděcí vyhlášky č. 123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry na základě evropských směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES. Jedním ze zásadních rozdílů uvedených směrnic oproti Basel II je širší rozsah aplikace. Zatímco dokument BCBS je primárně určen pro mezinárodně aktivní banky, směrnice se vztahují na všechny banky, družstevní záložny, obchodníky s cennými papíry a v omezené míře také na instituce elektronických peněz.

Nová pravidla pokrývají nejen riziko za jednotlivý subjekt, ale i riziko celé skupiny na konsolidované bázi. V případě konsolidačních celků předpokládají směrnice mnohem užší mezinárodní spolupráci orgánů dohledu, přičemž koordinující úlohu plní orgán dohledu toho členského státu, ve kterém je umístěna ovládající banka nebo finanční holdingová osoba.


1 BCBS je uznávaným mezinárodním výborem, který vydává doporučení a standardy k různým oblastem výkonu bankovního dohledu. Působí při Bance pro mezinárodní platby (BIS).