V rámci příprav vzniku Státní banky československé určila tzv. dislokační komise jako nejvhodnější sídlo pro budoucí centrální banku budovu Živnostenské banky v ulici Na příkopě č. 28. Ta pak sloužila jako administrativní centrum pro ústředí banky a byla doplněna dalšími budovami, v nichž byly dislokovány některé specifické agendy. Tento stav však nebyl konečný a během celých 50. let docházelo k mnoha přesunům.

S přípravou vzniku Státní banky československé byly zahájeny také práce na jejím rozmístění. Pro tento účel byla zřízena tzv. dislokační komise, jejímž úkolem bylo navrhnout co nejoptimálnější využití stávajících budov. Ze čtyř alternativ byla nakonec přijata v polovině března 1950 druhá možnost, která počítala s užitím budovy Živnostenské banky v ulici Na Příkopě č. 28 jako základního administrativního centra pro ústředí banky (úřadovna č. 1). K té měl být nově přičleněn dosud samostatně stojící dům pražské Plodinové burzy. Budovu Živnostenské banky pak pro ústředí měly doplňovat budovy bývalé Národní banky Československé v ulici Politických vězňů č. 7 (úřadovna č. 2) a objekt Poštovní spořitelny na Václavském náměstí č. 42 (úřadovna č. 3). Do těchto tří budov byly umístěny nejvýznamnější organizační složky ústředí (vedení, tzv. štábní útvary a jednotlivé odborné skupiny, později správy). Některé menší agendy se dále dočasně nacházely např. ve Vodičkově (býv. Česká banka), Růžové (tiskárna bankovek), Jindřišské (býv. Ústřední banka čs. spořitelen) nebo Malostranské ulici (býv. Ústřední státní pokladna a Ředitelství státního dluhu).

Stav nastolený při vzniku Státní banky československé však v žádném případě nebyl konečný. Po celé období 50. let docházelo k interním přesunům v důsledku nejen vnitřních a vnějších organizačních změn působících na banku, ale také s tlakem „Vládní komise pro umístění úřadů“. Tak již v roce 1952 SBČS na čas opustila budovu bývalé Poštovní spořitelny, kterou až do konce 50. let obsadila Spořitelna a záložna v Praze a ústředí Investiční banky. Naopak v témže roce získala Státní banka objekt bývalé České průmyslové banky (úřadovna č. 4), do které umístila svou Správu operací zahraničních. S přeměnou útvaru v ČSOB připadla budova nově této instituci.