Úplně první nemovitostí, kterou užíval cedulový ústav, byl Schebkův palác v Bredovské ulici č. 396 (nyní ulice Politických vězňů). Brzy však bylo zřejmé, že prostory nebudou stačit rostoucí organizační struktuře banky. Postupně byly provedeny přístavby a banka zakoupila domy nalézající se mezi ulicemi Jindřišská, Bredovská a Růžová. Neutěšená prostorová situace se měla vyřešit postavením nové účelové budovy centrální banky. Propuknutí II. světové války však její realizaci znemožnilo.

Bankovní budovy 1919 - 1950

Bankovní budovy 1919 - 1950

Průčelí budovy NBČ (1937)

stáhnout obrázek ve vysoké kvalitě

Bankovní budovy 1919 - 1950

Bankovní budovy 1919 - 1950

Schodiště v budově NBČ (1937)

stáhnout obrázek ve vysoké kvalitě

Bankovní budovy 1919 - 1950

Bankovní budovy 1919 - 1950

Pracovna guvernéra NBČ (1937)

stáhnout obrázek ve vysoké kvalitě

Bankovní budovy 1919 - 1950

Bankovní budovy 1919 - 1950

Předsíň zasedacího sálu bankovní rady NBČ (1937)

stáhnout obrázek ve vysoké kvalitě

Bankovní budovy 1919 - 1950

Bankovní budovy 1919 - 1950

Zasedací síň bankovní rady NBČ (1937)

stáhnout obrázek ve vysoké kvalitě

Bankovní budovy 1919 - 1950

Bankovní budovy 1919 - 1950

Nákres nábytku do kanceláře vrch. ředitele Karla Kučery (kol. 1925)

stáhnout obrázek ve vysoké kvalitě

Bankovní budovy 1919 - 1950

Bankovní budovy 1919 - 1950

Nákres skříně v kancelářích NBČ (kol. 1925)

stáhnout obrázek ve vysoké kvalitě

Bankovní budovy 1919 - 1950

Bankovní budovy 1919 - 1950

Nákres interiérového vybavení místností NBČ od Josefa Sakaře (kol. 1925)

stáhnout obrázek ve vysoké kvalitě

Bankovní budovy 1919 - 1950

Bankovní budovy 1919 - 1950

Barikáda u NBČM v době Pražského povstání (1945)

stáhnout obrázek ve vysoké kvalitě

Bankovní budovy 1919 - 1950

Bankovní budovy 1919 - 1950

Rozstřílená fasáda budovy NBČM v době Pražského povstání (1945)

stáhnout obrázek ve vysoké kvalitě

Bankovní budovy 1919 - 1950

Bankovní budovy 1919 - 1950

Národní banka Československá při prvním výročí osvobození 1945

stáhnout obrázek ve vysoké kvalitě

Bankovní budovy 1919 - 1950

Bankovní budovy 1919 - 1950

Projev JUDr. Leopolda Chmely před pamětní deskou na paměť obětí nacismu (1946)

stáhnout obrázek ve vysoké kvalitě

Bankovní budovy 1919 - 1950

Bankovní budovy 1919 - 1950

Plán úředních místností NBČ (přízemí, 1941)

stáhnout obrázek ve vysoké kvalitě

Bankovní budovy 1919 - 1950

Bankovní budovy 1919 - 1950

Plán úředních místností NBČ (II. patro, 1941)

stáhnout obrázek ve vysoké kvalitě

Bankovní budovy 1919 - 1950

Bankovní budovy 1919 - 1950

Budova tiskárny bankovek NBČ (1937)

stáhnout obrázek ve vysoké kvalitě

Bankovní budovy 1919 - 1950

Bankovní budovy 1919 - 1950

Průčelí budovy tiskárny bankovek NBČ (1937)

stáhnout obrázek ve vysoké kvalitě

První budovou, kterou užíval cedulový ústav od zahájení své činnosti 11. března 1919, byl Schebkův palác v Bredovské ulici č. 936 (nyní ulice Politických vězňů) postavený mezi lety 1870 až 1872 významným českým architektem Vojtěchem Ignácem Ullmannem pro železničního podnikatele Jana barona Schebka. Jeho rodina ji však užívala jen velmi krátce a již v roce 1890 byla prodána Rakousko-uherské bance, která sem po náležité adaptaci přesunula svou pražskou filiálku.

Po vytvoření československé emisní instituce však bylo od počátku jasné, že tato budova nebude dostačovat požadavkům na ni kladených. Palác totiž neskýtal dostatečné množství prostor ani pro personál, ani pro výkon některých agend (trezorové hospodářství, řízení bezhotovostní a hotovostního platebního styku). Paradoxně, i když se budova stala majetkem úřadu až v roce 1924, byly k ní již v roce 1919 provedeny první přístavby a v roce 1920 se rozhodlo o její přestavbě na moderní bankovní palác. Z toho důvodu byl vydán zákon č. 87/1920 Sb. z. a n., který umožňoval v případě nutnosti vyvlastnit pro tyto účely blok budov mezi ulicemi Jindřišskou, Bredovskou a Růžovou. K využití zákona nakonec nedošlo a cedulové bance se do konce roku 1936 podařilo postupně všechny potřebné budovy vykoupit. K samotné výstavbě však již nedošlo, nejprve kvůli vypuknutí války a po osvobození kvůli obavám z narušení provozu cedulové banky. V té době totiž banka využívala nejen prostory ve vnitrobloku, ale i řadu budov dalších po celé Praze. Z původního projektu tak byla realizována jen budova tiskárny bankovek dokončená v roce 1927.

Zoufalá prostorová situace Národní banky Československé po roce 1945 vyžadovala rychlé řešení. Proto se uvažovalo např. o postavení budovy v proluce ulice Na Příkopě (tzv. Myslbek) nebo o převzetí budovy likvidované České eskontní banky. V roce 1948 bylo rozhodnuto o výkupu prvně zmíněné parcely, k jeho uskutečnění však již nedošlo, neboť se vznikem Státní banky československé se otevřely nové možnosti dislokace.