Budova pobočky SBČS v Prachaticích (1970)

Snahy o reformu československého hospodářství v druhé polovině 60. let minulého století nezůstaly bez odezvy na pobočkovou síť Státní banky československé. V roce 1965 v souvislosti s novým uspořádáním výrobně technické základny v průmyslu a stavebnictví, kdy vznikla oborová ředitelství, bylo nutné upravit i vztahy jednotlivých poboček k těmto novým útvarům podnikové správy, aby došlo ke sladění dosavadního územního a nového oborového principu organizace práce banky. Podobně se ukazovalo, že ani dosavadní systém hlavních poboček již nevyhovuje.

Přizpůsobení organizační struktury Státní banky československé na změny bylo provedeno tak, že její dosavadní orgány doplnily odbory pro oborová ředitelství zřízené v sídlech oborových ředitelství. V některých případech byl ustaven jeden oborový odbor i pro více ředitelství stejného průmyslového odvětví. Oborové odbory byly malé organizační celky, podřízené přímo řediteli odvětvové správy ústředí, popř. oblastního ústavu pro Slovensko. Odbory banky pro oborová ředitelství získaly výlučnou působnost vůči příslušnému oborovému ředitelství a byly oprávněny dávat direktivy pro výkon ekonomických funkcí v podnicích náležejících do tohoto oboru a financované, popř. úvěrované okresními pobočkami banky. Oborové odbory tak napříště přímo řídily a usměrňovaly činnost okresních poboček ve vztahu k jednotlivým odvětvím průmyslu. Krajské pobočky sice zůstaly zachovány, ale ztratily svou dřívější působnost v řízení financování a úvěrování průmyslu a stavebnictví, a nově zajišťovaly jen některé funkce centrální banky na území příslušného kraje Věnovaly se tak napříště např. řízení peněžního oběhu, sumarizaci krajských informací nebo zajišťování působnosti banky v oblasti zahraničního obchodu.

K 1. červenci 1965 zahájilo činnost 42 odborů banky pro 77 oborových ředitelství a obdobnou funkcí byly dále pověřeny 3 krajské pobočky pro 3 oborová ředitelství a 18 poboček pro 24 oborových ředitelství.