Britská půjčka čs. vládě po Mnichovské dohodě (1938)

Mnichovská dohoda z 30. září 1938 přikazovala Československu pod hrozbou válečného útoku podstoupit rozsáhlá pohraniční území Německu. Německé vojsko je začalo zabírat již následující den. O týden později (6.října 1938) vyhlásilo Slovensko autonomii. Arbitrážní jednání ve Vídni 2.listopadu 1938 přiřklo Slezsko a několik obcí na severním Slovensku Polsku a Maďarsku pak připadla Podkarpatská Rus a rozsáhlá území na jižním Slovensku a Podkarpatí. Československo ztratilo 30 % území, třetinu obyvatelstva a orné půdy, dvě třetiny průmyslových kapacit a hlavní železniční a silniční proudy byly přerušeny záměrně vytvořenými německými a maďarskými územními výběžky. Podrobněji viz Ekonomický vývoj na území České republiky nebo Čelovský (1958).

Na území Československa zabraném a připojeném k Říši na základě Mnichovské dohody došlo na podzim roku 1938 ke stažení československých korun z oběhu a jako platidlo byla stanovena říšská marka. Staženo bylo 1251 miliónů korun v bankovkách, 1503 miliónů ve státovkách a 121 miliónů v mincích. Transakce byla provedena v poměru 1 říšská marka = 8,33 korun a následně bylo německou stranou požadováno předání příslušných československých zlatých rezerv ke krytí celé operace. Na základě vynucené dohody ze 4. března 1939 bylo na německou stranu převedeno celkem 14,5 tuny zlata, což pokrývalo zhruba třetinu hodnoty stažených bankovek (481 miliónů korun). Zbytek bankovek obnášející 769 miliónů korun byl započítán na různé pohledávky (včetně státních) ve vztahu k odstoupenému území. Hodnota státovek byla německou stranou využita k nákupu přebytečných československých zbraní a k vykoupení českých majetkových podílů v Sudetech. Ústupkem dosaženým českou stranou bylo neuhrazení hodnoty mincí. Uměle stanovený převodní kurz (8,33 korun za jednu říšskou marku, což znamenalo 7 korun za jedno maďarské pengö a 6,25 korun za jeden polský zlotý) byl pro korunu nepříznivý a výrazně se odchyloval se od odhadované reálné kupní síly marky (6 až 7 korun za jednu marku). Podrobněji viz Kurzový vývoj a zlatá měna.

Tíživou finanční situaci Československa měl zmírnit úvěr od britské vlády ve výši 10 miliónů liber a výrazné zpřísnění vázaného devizového hospodářství, v jehož rámci bylo pro vývoz kapitálu ze země nutné získat souhlas NBČ.