Zaměstnanci Christie's se znakem Lehman Brothers (2010), John Stillwell, AP

Cílování inflace prošlo svou zřejmě nejtěžší zkouškou v roce 2008 a v následujících letech. Vzhledem ke značné otevřenosti české ekonomiky se světová finanční a hospodářská krize v české ekonomice projevila zejména prostřednictvím poklesu zahraniční poptávky, což omezilo české vývozy a následně i ekonomický růst a zaměstnanost. V důsledku zvýšené averze vůči riziku se zvýšila volatilita kurzu koruny i riziková prémie stejně jako u ostatních měn zemí středoevropského regionu, když zahraniční investoři dostatečně nerozlišovali mezi jednotlivými zeměmi regionu. Ochota bank půjčovat jiným bankám výrazně poklesla a rozpětí mezi měnověpolitickými a tržními sazbami vlivem rostoucí rizikové prémie narostlo.

ČNB byla jednou z prvních centrálních bank na světě, která začala v reakci na propukající krizi uvolňovat měnovou politiku. ČNB přistoupila k postupnému snižování svých úrokových sazeb již v srpnu 2008. Uvolnění měnové politiky a oslabení měnového kurzu ale nedokázalo zabránit propadu ekonomické aktivity a nárůstu nezaměstnanosti v následujícím roce a jen pozvolnému zlepšování situace v dalším období (viz Ekonomický vývoj na území České republiky). ČNB rovněž reagovala na „zamrzání“ peněžního trhu 15. října 2008 zahájením tzv. dodávacích repo operací, poskytujících likviditu potřebným bankám. Tyto dodávací operace měly svůj specifický úkol (mj. zprůchodnit zamrzající sekundární trh s vládními dluhopisy) a hlavním nástrojem měnové politiky zůstaly tzv. stahovací repo operace. Ačkoli banky využívaly možnost k získání likvidity jen zřídka, její existence měla významný psychologický účinek a vedla ke zklidnění situace na mezibankovním trhu. Tyto transakce měly obvykle dvoutýdenní splatnost a byly zajištěny státními dluhopisy ČR, což rovněž podpořilo hladké fungování trhu se státními dluhopisy. Český bankovní sektor jako celek během krize disponoval značným přebytkem likvidity, kterou ČNB od bank pravidelně stahuje.

Výhodou české ekonomiky se ukázal být plovoucí kurz koruny, který v reakci na příchod krize oslabil, a tím pomohl ekonomice se lépe vypořádat s poklesem poptávky a klesajícími cenami. Finanční systém byl i přes určité problémy nadále stabilní a transmise úrokových sazeb – ač poněkud oslabená a zpomalená – zůstala funkční. Finanční krize vedla ke zvýšení důrazu na propojování měnové politiky ČNB s otázkami finanční stability české ekonomiky.

Pokračující ekonomická stagnace, růst nezaměstnanosti a pokles inflace donutily ČNB na podzim 2012 snížit měnověpolitické úrokové sazby až k tzv. technické nule. Posléze se však ukázalo, že je třeba dalšího uvolnění měnové politiky, bez něhož hrozilo, že se česká ekonomika dostane do dlouhodobé deflace. Proto se na podzim 2013 ČNB rozhodla v souladu se svým zákonným mandátem začít využívat kurz koruny jako další nástroj měnové politiky. Díky oslabení kurzu se ekonomika vrátila k růstu a hrozba dlouhodobé deflace pominula. Dosažení podmínek pro udržitelné plnění inflačního cíle spolu s příznivým ekonomickým vývojem umožnily v dubnu 2017 ukončit kurzový závazek ČNB a vrátit se ke standardnímu nástroji měnové politiky – úrokovým sazbám.